Dominantou medvědické návsi je kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, který pochází z poloviny 14. století a jeho gotická dispozice je patrná dodnes.
Z historie kostela
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, v roce 1364 je připomínán farář Konrád a v roce 1369 je uvedeno, že kostel patří do třebenického děkanátu. Kostel byl stavebně nejvíce upraven po požárech na začátku 19. století. Hlavní barokní oltář pochází z 1. poloviny 18. století a byl sem přenesen z ženského kláštera v Chomutově. V roce 1892 se v kostele našly překrásné a výborně opracované náhrobky rytíře Václava Kaplíře ze Sulevic a jeho manželky Hedviky z Doupova, pocházející z let 1579 a 1580. Tyto náhrobky jsou dnes vezděny do zadní stěny presbytáře. Od druhé poloviny 20. století kostel značně zchátral kvůli jeho minimálnímu využití i nedostatku prostředků na údržbu.
Krátký popis
Kostel má příčně obdélníkovou loď, na kterou východním směrem navazuje užší presbytář s trojbokým závěrem. K presbytáři přiléhá ze severu čtvercová sakristie a na jihu obdélníkový přístavek. Loď kostela je 7,5 metru dlouhá přes 7 metrů široká. Presbytář má délku 7,2 metru a šířku 5,7 metru. Zdivo lodi a presbytáře je tvořeno lomovým opukovým kamenem. Nároží opěrných pilířů jsou armována pískovcovými kvádry. Západní třetinu prostoru tvoří zděná kruchta. Kostel kryje sedlová střecha, nad závěrem presbytáře zvalbená. Zde je také osazena konstrukce osmiboké sanktusníkové věžičky vrcholící cibulovou bání. Presbytář se svým půdorysným a hmotovým měřítkem řadí mezi vrcholně gotické kostely s charakteristickým trojbokým závěrem a opěrnými pilíři. Vybavení interiéru kostela je poměrně chudé s ohledem na jeho minimální využívání.
pohled na kostel od severu 
pohled z návsi 
průčelí kostela 
celkový pohled 
pohled na kostel a opěrnou zeď od jihu 
pohled ze spodní části návsi